23. 8. 2012

Oběšení se!

Neměli naši předkové jednoduchý život - i proto ho někdy ukončili sebevraždou. Pokud byl zemřelý duše bohabojná a církvi věrná, byl se speciálním povolením umožněn tichý pohřeb do posvěcené půdy. Tak tomu bylo i u Antonína Jakubce, který se oběsil léta Páně 1895.
Vraceje se v zimě v noci z práce, z cukrovaru v Čakovicích, bloudil celou noc, nalezen bez vědomí a zkřehlý; stále churavěl, snášeje velikých bolestí; nejsa práce schopným, zoufal si. Před smrtí chodil do kostela a modlil se.
Záznam pochází z matriky zemřelých farnosti Sluhy, která ještě není k dispozici online, narazila jsem na něj při pátrání po osudech rodiny Jakubcových. 

Žádné komentáře:

Okomentovat