Ráno veselý...

...a večer smutný? Nevíme, ale každopádně se příjmení Ránoveselý (psáno i jako Ráno veselý) objevuje v 18. století v matrikách pro farnost Velké Meziříčí. Najdeme tak například 1. listopadu 1688 narození Kateřiny, dcery pana Vavřince Ráno veselé a jeho ženy Bětušky. 

P. Wawřzynecz Rano wesele

Jak asi tohle kouzelné příjmení vzniklo? Byl jeho první nositel opravdu ráno veselý tak, že nad tím až jeho sousedům zůstával rozum stát, a proto ho takto pojmenovali? Pozpěvoval si hned po probuzení? Nebo snad chodil z krčmy až brzy nad ránem a rušil vstávající zvířectvo zpěvem na návsi nebo na rynku? Inu, nevíme. Dnes už ale toto krásné příjmení neexistuje, což je jistě škoda.

Ani po důkladném prozkoumání...

Pokud se dva lidé rozhodli uzavřít sňatek, byla zkoumána jejich příbuznost, a to obzvláště tehdy, nesli-li jejich rodiče stejná příjmení. Často byla pak udělována povolení ke sňatku mezi vzdálenějšími příbuznými. V matrikách pak najdeme poznámku o tom, že byl udělen dispenz z třetího nebo čtvrtého stupně příbuzenství. 

Dnes jsem ale v lanžhotské matrice pokřtěných narazila na poznámku jinou, opačnou. Totiž že ani po důkladném zkoumání nebyla mezi rodiči dítěte nalezena žádná příbuznost. Proč farář po příbuznosti pátral? Protože otec dítěte se jmenoval Bartoš a babička dítěte z matčiny strany byla rozená Bartošová. Inu, důkladný kněz...

Genealog - pletichář

Případů falšování záznamů najdeme v historii nespočet. Ani matriky nejsou výjimkou. Matrika narozených, oddaných a zemřelých farnosti Albrechtice (SOA Plzeň) z let 1769-1785 takový případ zaznamenává. Došlo k němu na přelomu 19. a 20. století a v roce 1903 byl vynesen nad oním falšujícím genealogem rozsudek. Informace o tom najdeme jak v matrice samotné, tak i v dobovém tisku.

Docela tiše pochoval...

Sebevrazi byli v minulosti pohřbíváni buď za hřbitovní zdí, nebo v polích, lesích, při cestách, prostě tam, kde sebevraždu spáchali. Až druhá polovina 19. století přinesla změnu a začali být pochováváni na hřbitovech - ovšem pohřeb musel být proveden v tichosti, bez zpěvů, mše a podobně. A tak se například v libochovické matrice zemřelých dozvídáme: 

Dle udání úřední komise vlastním oběšením v rozervanosti ducha příčinou neblahých okoličností udušeného, tedy nezaopatřeného, docela tiše pochoval P. Václav Bediger, kaplan.

Rodina se někdy mohla zúčastnit, jindy byl zemřelý pochován i bez přítomnosti blízkých, často jen se dvěma svědky pohřbu. Muselo to být smutné loučení... 

Záznam pochází z matriky zemřelých 1832-1866, inv. č. 96/21, str. 176 (dostupné online na stránkách litoměřického archivu). 

Starosta

Není mnoho křestních jmen, která by člověka zarazila na první pohled. Jistě, nějaká se najdou, například Judas, zmiňovaný v jednom z předchozích článků. Ovšem taková Starosta, na tu člověk zůstane jen nevěřícně koukat. Ano, Starosta. Ženské jméno, nikoli mužské povolání. A jak to tedy s tímto jménem je?

Nalezen na kolejích

Příchod železnice do českých zemí znamenal i příchod méně obvyklých příčin úmrtí. Většina kněží, kteří zapisovali do matrik, vynechávala podrobnosti, ovšem páter Dobruský, farář v Plotišti nad Labem, si na detaily nejspíše potrpěl. A tak nám zanechal v matrice zemřelých plotišťské farnosti hned několik pěkných zápisů. Dva z nich jsou zapsány v matrice zemřelých sign. 129-3522 uložené v archivu v Zámrsku.

Pohrobek

Že si mládenec vezme o něco starší vdovu se dvěma dětmi a přistěhuje se k ní na statek, není nic zas tak neobvyklého.

Takto přišel 14. ledna 1777 Prokop Plašil ze Šimpachu k Evě, vdově po sedláku Jakubu Růžičkovi z Kamene.

Zdroj: http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8264/12

Nemanželská dvojčata

Moje mírná úchylka je sledování nemanželských dvojčat... v rodině Fučíkových se 30. listopadu roku 1866 taková objevila, a to v matrice zemřelých jako:

"Fučík Ondřej a František, dvojčata - nedonošení v půl sedmém měsíci narození nemanželští synové svobodné, 18 let staré Anny - dcery Vojtěcha Fučíka (Kalaše), sedláka, a Marie, rozené Janouškové (Fousové) z Kamene"