Umělecký přetlak

V matrice obce Staňkov z let 1680-1750 si pan farář ulevil.

PF 2013

Tříletých je v ČR sto...

Když to takhle pěkně někam napíšete, tak jen málokomu dojde, že se jedná o příjmení Tříletý. Narazila jsem na něj v jemnických matrikách, kde je v roce 1877 uváděn Jan Tříletý, domkář v Podolí. I současná mapa výskytuj ukazuje, že své hnízdo má toto příjmení právě na Třebíčsku a Jindřichohradecku, jinde v ČR ho potkáte spíše výjimečně.

Mapa výskytu příjmení Tříletý. Zdroj: Kdejsme.cz

V Libochovicích v šatlavě

Nebylo právě zvykem, aby dítě přišlo na svět v nehostinných podmínkách vězeňské cely, přesto k takovým případům čas od času došlo. Libochovické matriky zmiňuji po několikáté, protože jsem v nich v posledních měsících pátrala již potřetí. A právě na libochovickém zámku, v tamní šatlavě, byla v září roku 1753 pokřtěna Ludmila, dcera Václava Wercknera, odsouzeného pro taškářství, a jeho ženy Veroniky, poddaných markraběte bádenského z Trštic v plzeňském kraji. 

Někdy byla i věznice tím pravým místem pro narození... :o)

Balbína

Blahoslavená Balbína bývá znázorňována s křížem a liliovým žezlem, často nese na rukou řetěz. V církevním kalendáři si ji připomínáme 31. března.

Posmrtně legitimizované dvojče

Opět moje oblíbená nemanželská dvojčata...

Nomen Omen - Langenau

Jména vsí a městeček se často vztahují k jejich založení, k tomu, na jakém místě se nacházejí. Někdy je ale na první pohled jasné, že vesnice získala svůj název až později, na základě již existujícího stavu. Když jsem dnes v noci překládala jeden matriční záznam, divila jsem se, proč se Skalice u České Lípy jmenuje v němčině Langenau. Onen název Skalice je jasný, ves byla založena na nějakém skalnatém místě. Ale proč Langenau?

Pohled na mapu příčinu tohoto pojmenování odhalil. Langenau (do češtiny můžeme přeložit jako Dlouhov) je totiž vesnice dlouhá jak onen pověstný týden před výplatou... Je tedy jasné, že německý název ves dostala v době, kdy již nějakou dobu existovala, pravděpodobně za kolonizace ve 12. nebo 13. století.

Langenau - Skalice u České Lípy na mapě z II. vojenského mapování. Zdroj: Mapy.cz

Pro nemoc kněze hornolhotského

Když kněz v domovské farnosti onemocněl, bylo nutné využít služeb některého z okolních kněží. Díky tomu můžeme najít zápis o křtu dítěte ve vedlejší farnosti, jako tomu je v případě Josefa Kužely ze Sehradic, které patřily k farnosti Horní Lhota na Zlínsku. Ten byl v prosinci 1885 pokřtěn ve farnosti Újezd u Vizovic a křest zapsán do vsi Slopného, která je k Sehradicím nejblíže. 

Horní Lhota, Sehradice, Slopné a Újezd u Vizovic na mapě. Zdroj: Mapy.cz

V záznamu o křtu je pak uvedeno: Toto dítko pro nemoc kněze Horno-Lhotského zde pokřtěno. Kmotrům dán výtah, aby bylo v matrice Horno-Lhotské zapsáno. Fr. Toman, děkan. Bohužel do hornolhotské matriky se na záznam nepodívám, protože matrika z těchto let je ještě uložena na matričním úřadě...

Katolické vychování pojištěno

Sňatky mezi katolíky a evangelíky nebyly v některých lokalitách v 19. století příliš obvyklé, přesto k nim čas od času docházelo - někde častěji, jinde méně často. Případem, kde k nim docházelo častěji, je oblast Liptálu, kde se evangelíci a katolíci hodně prolínali. A tak si občas vzal evangelík katoličku, jindy katolík evangeličku - vždy se ale museli dohodnout na tom, v jakém náboženství bude dítě vyrůstat. 

Zpravidla platilo, že dítě následuje náboženství svého rodiče podle pohlaví. Pokud se tedy evangelíkovi a katoličce narodil syn, byl pokřtěn evangelickou církví, pokud dcera, byla pokřtěna katolickou církví. Byly ovšem i výjimky - a na ty narazíme i v Liptále. A tak bývá koncem 19. století u dětí, které mají otce evangelického vyznání, ale přitom jsou pokřtěny v katolické církvi, připsána poznámka...

Kolem roku 1752

Víte, kdy jste se přesně narodili? A co vaši rodiče nebo prarodiče? A případně děti?Jistě, víte. Jen málokdo z nás nezná přesnou dobu svého narození, případně dobu narození svých blízkých, a to často s přesností na minuty. 

V Římě oddaných u svatého Petra

Při procházení matrik pokřtěných narazí člověk čas od času na opravdovou perlu. Už jsem psala o případu, kdy se otec dlouho neobtěžoval dodat oddací list, který by dokazoval, že se dítě narodilo z manželského lože. V jiných případech oproti tomu rodiče ochotně oddací list doložili, protože tak zajistili svému dítěti jeho práva. 

Záletníček

Jedním z příjmení, která se v České republice v současnosti nevyskytují, je příjmení Záletníček. Narazila jsem na něj při pátrání v ježovských matrikách, kdy je uváděno jako příjmení jednoho z pastýřů u dvora v Žeravicích. Z čehopak asi vzniklo? :o)