Balbína

Blahoslavená Balbína bývá znázorňována s křížem a liliovým žezlem, často nese na rukou řetěz. V církevním kalendáři si ji připomínáme 31. března.

Podle legendárního podání byla dcerou římského tribuna Kvirina, žálářníka a narodila se ve 2. století v Římě. Zprvu kvůli své kráse měla plno nápadníků. Pak onemocněla, na krku se jí utvořil hnisající vřed, který znetvořil její obličej. Otec postupně hledal pomoc, nakonec i u křesťanů, které držel v žaláři. Dle některých legend mělo dojít k zázračnému uzdravení Balbíny dotekem řetězu, na kterém byl připoután papež Alexandr. Proto se lidé modlili k Balbíně, aby jim pomohla od krčních chorob. Záhy i s otcem přijala křest a jejich životní proměna byla patrna i navenek.

Když se to císař Hadrián dozvěděl, nařídil, aby byl Kvirinovi (jehož památka je uváděna nově o měsíc později, 30.4.) vyříznut jazyk, kterým vyznával víru a useknuty všechny končetiny. Balbína byla mučena, ale ve svém srdci zůstala pevně spojena s Bohem. Podle některých při mučení zemřela, dle jiných mučení přežila. Uvádí se, že byla asi sťata. Pohřbena prý byla vedle otce na Appijské silnici.

V současnosti žije v ČR Balbína jedna, a to v okrese Kostelec nad Orlicí.

Ani dřív to nebylo obvyklé jméno.
Narazila jsem na něj poprvé v matrice narozených, u křtu její dcery Marie v roce 1895.

U jejího vlastního křtu v červnu 1857 se ukazuje, že šlo o jméno rodinné, dané v upomínku na její babičku.

A nejstarší nalezený záznam Balbíny v této rodině je u sňatku v roce 1809, kde najdeme babičku teprve v roli 19leté nevěsty. Narození bohužel již dohledat nejde, odhadovaný rok je 1790 a veškeré žiželické matriky shořely v roce 1798.

Balbjna dcera Waclawa Hrussky, tj. Balbína, dcera Václava Hrušky