Sňatky mezi katolíky a evangelíky nebyly v některých lokalitách v 19. století příliš obvyklé, přesto k nim čas od času docházelo - někde častěji, jinde méně často. Případem, kde k nim docházelo častěji, je oblast Liptálu, kde se evangelíci a katolíci hodně prolínali. A tak si občas vzal evangelík katoličku, jindy katolík evangeličku - vždy se ale museli dohodnout na tom, v jakém náboženství bude dítě vyrůstat.
Zpravidla platilo, že dítě následuje náboženství svého rodiče podle pohlaví. Pokud se tedy evangelíkovi a katoličce narodil syn, byl pokřtěn evangelickou církví, pokud dcera, byla pokřtěna katolickou církví. Byly ovšem i výjimky - a na ty narazíme i v Liptále. A tak bývá koncem 19. století u dětí, které mají otce evangelického vyznání, ale přitom jsou pokřtěny v katolické církvi, připsána poznámka...
Žádné komentáře:
Okomentovat