Po svatbě v jedenácti nedělích porodila...

S dětmi narozenými krátce po svatbě se v našem povolání setkáváme dnes a denně. V podstatě takové děti patřily mezi naprosto obvyklé záležitosti - naši předci se předmanželskému sexuálnímu životu rozhodně nevyhýbali, byť se nám často babičky dnes snaží tvrdit pravý opak. Díky tomu se můžeme setkat se spoustou uspěchaných sňatků a se spoustou dětí, které přišly na svět jen dva, tři měsíce po sňatku svých rodičů.

Natum est monstrum...

Josefína Juhasová: Děti, jak známo, vznikají, když se dva lidé mají rádi.

Moucha ho usmrtila

Josefína Juhasová: Chodí Peške okolo...

The Adhesive Duck Deficiency

 "Ruční rumpály musí být vybaveny rohatkou se západkou a brzdou. Při vytahování těžních nádob se západka smí vyjmout a brzda uvolnit teprve tehdy, když již břemeno není nad prohlubní." 

MUDr. František Kožíšek, Csc.: Studna jako zdroj pitné vody. Příručka pro uživatele domovních a veřejných studní. Praha 1998.

Nic netušící alternativní matka (http:///www.nosenislaskou.cz) přehlíží studnu v osadě Mařín (http://svitavsky.denik.cz)

"Šťastná" jména

Znáte to jistě sami... od dětství toužíte pojmenovat svého syna Cyril... a pak jak na truc máte samé holky a na důchod si Cyril pojmenujete aspoň psa.

Guberniální rada František Tvrdý

A pak že indexy nemohou být užitečné. Často jsou - hlavně pokud si do nich kněží zapisovali nejrůznější poznámky, týkající se osob v indexu zapsaných. Tak v indexu farnosti Kasejovice můžeme najít následující vpisek:

Tedy přeloženo do dnešní češtiny: Tvrdý František Xaverius. Jest guberniální rada v Praze a od roku 1822 ustanovený viceprezident u zemského práva v Čechách. Umřel v Pánu dne 23. dubna 1827. Bůh dej jemu pokoj věčný. 

Jednalo se tedy o poměrně významnou osobu - bohužel jen ve své době, do dnešních dní se o Franzi Twrdem, resp. Františku Tvrdém, mnoho zmínek nedochovalo. Zmiňuje ho ale například Österreichischer Beobachter z roku 1824 a také "Život Josefa Jungmanna", kde najdeme následující věty: 

Nejvyšší správce zemský hrabě Kolovrat přál národu svému tolik svobodného rozvíjení, kolik mohla snésti politika Vídeňská; tehdejší referent o věcech vyučovacích při gubernium, František Tvrdý, byl upřímným, ano horlivým vlastencem. Ale první krok u věci té neučinil ani jeden ani druhý z těchto mužův, nýbrž muž rodu německého, Milo Grún, tehdejší opat kláštera Strahovského.

Od svině sežráno

Zlé prase.
Děkujeme časopisu Level Redivivus za zapůjčení umělce.

Epidemie v Libavé v roce 1758

Tento střípek je věnován epidemii ve farnosti Město Libavá na Olomoucku. Důvod je prostý - momentálně tam dělám výzkum a na epidemii jsem tam narazila. Snažila jsem se najít nějaké další informace, ale moc se mi to nepovedlo, v matrice bohužel není příčina úmrtí uvedena. Vzhledem k tomu, že je cholera uváděna jako jedna z nemocí, které přišly společně s pruským vojskem, je víc než pravděpodobné, že se jednalo právě o choleru, případně o tyfus.

Od kobyly kopnutý

V rámci hospodářství se stávaly nejrůznější náhody a nehody, některé z nich s tragickou dohrou. Jednou takovou událostí byla smrt 25letého Víta Hromady z Dražic na Táborsku. V matrice v kolonce příčina úmrtí najdeme následující zápis:

Hvožďanští rekruti

Světová válka, která vypukla v roce 1914, sebou přinesla obyvatelům českých zemí řadu starostí. Jednou z nich bylo i verbování rekrutů do armády. V obecních kronikách často najdeme jejich seznamy - a také seznamy těch, kteří se již do vsi z války nevrátili. Jednou z kronik, kde na takový seznam můžeme narazit, jsou Hvožďany na Písecku.

Tři libry vosku pokuty

O tom, že pohřbít zesnulého, který nevykonal před smrtí všechny církevní úkony, nebylo nic jednoduchého, svědčí řada záznamů. Nepřijetí svátostí bylo v minulosti často sankcionováno - a protože nebožtík už žádnou pokutu nezaplatí, obracela se církev na členy jeho rodiny. A tak se v záznamu z farnosti Záboří z roku 1668 můžeme dočíst:

2. dne máje pochován jest Jiří, zeť Hranův ze vsi Mečichova, ačkoli před časem velikonoční zpovědi, jak se zpovídal, však že nevykonal při Velikonoci (zpověď), povinni jsou, totiž otec Matěj Potužník a Duchoslav Hrana, ženin otec, pokuty 3 libry vosku ke dni Narození Panny Marie složiti.

Zanedbávat velikonoční zpověď, která bývala pro každého katolíka povinná, bylo těžkým hříchem. Často právě podle toho byli mezi sousedy rozpoznáváni nekatolíci, kterým pak byly ukládány různé pokuty, nejčastěji ve formě naturálií. Ostatně - tři libry (asi 1,5 kg) vosku se v kostele rozhodně hodily, faráři si často svíčky vyráběli sami...

Deflorator NB

Označení nemanželských otců v matrikách pokřtěných bývá různé. Někdy najdeme noticku, že se otec utopil na jabloni nebo že je na houbách, jindy (jako v minulém případě) je tužkou jméno otce vepsáno. Dnes si člověk říká, že není nezbytné psát informaci o tom, že otec dítěte byl neznámý, kněží na to ale v minulosti měli jiný názor. 

A tak v matrice například narazíme u otce na poznámku:

Tedy Deflorator NB - nota bene, tedy poznámka ve smyslu dobře si všimni, dávej pozor. Inu, upozorňovat na takové nezvedence bylo nutné...

Neznámý muž blbého vzezření

Matriky zemřelých dovedou člověka překvapit, rozesmutnit - ale i pobavit. Obzvláště najde-li rodopisec v matrice zemřelých pro farnost Jirny z let 1837 až 1898 záznam o úmrtí neznámého člověka, který zní následovně:

Neznámý muž blbého vzezření, jako potulný přišel do obce a nemaje pražádných listin zde zemřel. ... Ježto byl blbý, nebyl zaopatřen.

Blbý v té době nebylo ani tak nadávkou jako prostou diagnózou. Díky pátrání císařsko-královského hejmanství se také dovídáme, že se jednalo Vojtěcha Váchu, syna Františka Váchy, rolníka v Dírné. Vzhledem k tomu, že zemřel v Jirnech, ušel pěkně dalekou cestu - z Dírné do Jirn je to pěkných 113 kilometrů. Inu, i blbec může ujít takovou vzdálenost.

Léta 1664 ten čtvrtek po smrtelný neděli

Některé záznamy v matrikách jsou opravdu poklad. Jednou z matrik, které takové poklady můžeme najít, je matrika farnosti Radnice, uložená ve Státním oblastním archivu v Plzni. Zde na konci 17. století působil farář Průcha, který zapsal několik velmi pozoruhodných zápisů především do části matriky, která je věnována zemřelým.

Mrtva narozena ve vlaku ze Zámrsku do Chocně

Najde-li badatel v matričních záznamech událost, ke které došlo na netradičním místě, je to k podivu, zejména jde-li o narození a úmrtí zároveň.

Na jednu takovou jsme narazili v matrice zemřelých Farního úřadu římskokatolické církve v Chocni:

„Dne 17. května 1881 mrtva narozena ve vlaku ze Zámrsku do Chocně a 20. v Chocni pochována“

Odkud, kam a proč nebohá rodička cestovala, když předčasně slehla, se již patrně nedozvíme, co však víme je, že se rozhodně nejednalo o šťastnou cestu.

Otec nemanželského dítěte? Žádný problém!

Tedy - jak kde, že? Většinou nemáme šanci zjistit, kdo byl otcem nemanželského dítěte, neboť otec v matrice není v takovém případě uváděn. Ovšem najdou se výjimky. Jednou takovou výjimkou je matrika farnosti Želiv z 80. let 19. století (číslo 8, např. snímek 27). Tam si totiž kněz, který do matriky zapisoval, poznamenat i ten "drobný" detail, kdo byl otcem dítěte. 

A tak se například o Anně, nemanželské dceři Kateřiny Točilové, dovídáme, že jejím otcem byl jakýsi "Šimann Vincenc, bratranec". Takových vpisků je v matrice povícero - a koho pátrání po nemanželském dítěti zavede tímto směrem, může mít to obrovské štěstí, že se dozví otce takového dítěte.

Dle udání Alžběta Laubinger

V matrice Hustopečí nad Bečvou (inv. č. 6567, snímky 186 a 187)  najdeme v roce 1881 čtyři velmi pozoruhodné zápisy. Týkají se cikánských dětí - to by samo o sobě nebylo nic tak pozoruhodného, ovšem to by se tyto zápisy nesměly týkat dětí jedné matky. Co je tedy v matrice uvedeno? 

Kterak Poprdl k příjmení Pokorný přišel

Bylo nebylo. Za devatero domy a devatero cestami žila byla rodina s krásným příjmením Poprdl. Nebudeme spekulovat, jak k tomuto příjmení rodina přišla - teorie by to jistě mohly být zajímavé, ale pro náš příběh důležité nejsou. 

Léta plynula, rodina s tímto příjmením spokojeně žila několik generací, až přišlo 20. století. A ejhle, příjmení se stalo hanlivým. Otec rodiny dlouho přemýšlel, přemýšlel, až se rozhodl, že nenechá své děti dále trpět posměšky spolužáků. Nastal čas k činu.

Kam se obrátit? Na vyšší místa! Otec sedl ke stolu a těžkou, upracovanou rukou začal psát dopis. Komu? Komu jinému než zemské politické správě. Požádal o změnu hanlivého příjmení na neutrální, za které se nebudou jeho děti muset stydět. A volba padla na příjmení Pokorný. 

Nevíme, jak dlouho rodina na odpověď čekala - jistě ale čekala netrpělivě. Až jednoho krásného dne přišel úřední dopis. A z tohoto dopisu se nám v matrice zachovala následující poznámka:

Zemská správa politická na Moravě povolila výnosem ze dne 13/7 1920 č. 46446 zde jako zrozenec zaznamenanému Františku Poprdlovi, rolníku v Jemnici na Podolí, změnu jména "Poprdl" na "Pokorný".

Krev řeč a duch jeho zalila

Čas od času se setkáme s tím, že je příčina úmrtí uváděna i v matrikách před rokem 1784. Není to příliš často, ale pokud máme to štěstí, můžeme se dočíst třeba následující: 

Umřel Václav Chejnovský, starý 70 let, zaopatřený posledním pomazáním a generální absolucí, jenom bez zpovědi, pro příčinu tu, že nenadále krev se mu spustila a ta jeho řeč a duch zalila.

Tak se rozepsal kněz v matrice zemřelých z let 1756 až 1784 farnosti Sudslava (SOA Zámrsk). Zápis najdeme na straně 441, pochází z 16. července roku 1764.

Celej měsíc velké zimy

Jsou případy, kdy se nám v matrice povede najít poznámku, která by patřila spíše do kroniky. Děkuji Monice za zaslání jednoho takového případu - pochází ze strašínské matriky NOZ z let 1726-1777, konkrétně z roku 1740. Zde je pod záznamy pro měsíc červenec uvedeno: 

Celej měsíc velké zimy, v němž teprvá ovoce kvetlo, a proto ani nedozrálo, ale v 8bru od hrozných mrazů stráveno bylo.

Očividně byl ten rok problém s nedostatkem dozrálého ovoce - jak se s tím asi lidé tehdy vypořádali? Ovoce bylo jedním ze zdrojů vitamínů, sušilo se, nakládalo, skladovalo po velkou část zimy ve sklepích a pro naše předky představovalo důležitou součást stravy... 

Je škoda, že takových záznamů nenajdeme v matrikách více, rozhodně by mohly být zajímavým příspěvkem k historii jednotlivých obcí, oblastí, ale i rodin.

Co se týká stravy, vřele doporučuji knížku Česká strava lidová od Marie Úlehlové-Tilschové. Zabývá se jídelníčkem našich předků, jejich stravovacích zvyklostí. Zmiňuje i způsoby přípravy jídla a pomáhá pochopit, proč naši předci jedli to, co jedli, co pro ně vlastně bylo dostupné, co jen málokdy...

Citace z popisu knížky na Kosmas.cz: ...jak lid v dřívějších dobách obohacoval svou stravu divoce rostoucími plodinami, jakým způsobem se zpracovávaly obilniny a mléko, jak ovlivnil skladbu stravy příchod brambor na evropský kontinent, zmiňuje se o tradičních pokrmech v rámci církevního roku i souvisejících s různými svátky a co bylo a dosud je základem prosté české stravy.

Cholera v Tečovicích, 1836

Při své práci se dostanu k řadě zajímavých záznamů a událostí - a říkám si, že by byla škoda toho nevyužít. Dnes jsem překládala záznamy z Tečovic na Zlínsku, konkrétně zemřelé z roku 1836. A trochu mě zarazilo, kolik jich v obci v onom roce bylo. Vše vysvětlil pohled do kolonky Příčina úmrtí - tam totiž kralovala jedna z nejzákeřnějších nemocí, jaké naši předci znali. Cholera. 

Děti narozené v poli

Diskuse o českém porodnictví stabilně provází - mimo jiné - urban legend o dětech, které matka porodila sama v poli, zavinula a pokračovala v práci. Má to být podle všeho doklad toho, že dnešní ženy jsou slabší než jejich babičky a prababičky a potřebují u porodů víc péče.

Názvy měsíců v polštině

Tak se vám tak stane, že zamíříte do matrik na Frýdecko-Místecku a Karvinsku a narazíte na polštinu. Stalo se mi to prvně dnes - a protože jsem hledala sňatky, narazila jsem v podstatě okamžitě na fakt, že neznám polské názvy pro jednotlivé měsíce. A protože tak nějak předpokládám, že nejsem sama, připravila jsem tabulku těchto názvů. Třeba se bude hodit.

Pochována jest...

...sestra manželky Havlíčka z Palkovic. 

Ano, i takové určení toho, kdo zemřel a byl pochován, můžeme najít ve starších matrikách zemřelých. Že nevíme, jak se jmenovala? Ale to přece nevadí - každému bylo přece v té době jasné, o koho jde...

Čím hlouběji do minulosti se dostáváme, tím častěji na podobné záznamy narazíme. U dětí chybí křestní jména, u zemřelých rodičů taktéž, protože přece každý ví, kdo byl starým hospodářem na tom kterém gruntu. 

Inu, vzali jsme na sebe při pátrání po rodinné historii nelehké břímě. :o)

Psohlavec

Narazila jsem v karlštejnských matrikách na příjmení Psohlavec. Docela mě ve středních Čechách překvapilo, pokud bych ho někde čekala, pak v úplně jiných částech republiky. Dle mapy na stránkách KdeJsme.cz dnes v ČR žije 103 Psohlavců (a 98 Psohlavcových), není to tedy právě obvyklé příjmení. 

Tajemství rodu

Od 9.1.2013 běží každou středu do 21:00 v České televizi (na ČT1) pořad Tajemství rodu. Je založený na licenci britské televize BBC, která vysílala seriál Who do you think you are (Kdo si myslíš, že jsi). Česká mutace představí třináct osobností, které společně s autory seriálu pátraly po svých předcích. 

Měšťan Lego

Lego - s tímto jménem si většina z nás spojí jen a pouze oblíbenou stavebnici pro děti - a já jsem až do nedávna nebyla výjimkou. Jaké tedy bylo mé překvapení, když jsem v matrikách objevila příjmení Lego? Velké, věřte mi. A to už mě zas tak moc věcí nepřekvapí.