26. 2. 2013

Celej měsíc velké zimy

Jsou případy, kdy se nám v matrice povede najít poznámku, která by patřila spíše do kroniky. Děkuji Monice za zaslání jednoho takového případu - pochází ze strašínské matriky NOZ z let 1726-1777, konkrétně z roku 1740. Zde je pod záznamy pro měsíc červenec uvedeno: 
Celej měsíc velké zimy, v němž teprvá ovoce kvetlo, a proto ani nedozrálo, ale v 8bru od hrozných mrazů stráveno bylo.
Očividně byl ten rok problém s nedostatkem dozrálého ovoce - jak se s tím asi lidé tehdy vypořádali? Ovoce bylo jedním ze zdrojů vitamínů, sušilo se, nakládalo, skladovalo po velkou část zimy ve sklepích a pro naše předky představovalo důležitou součást stravy... 

Je škoda, že takových záznamů nenajdeme v matrikách více, rozhodně by mohly být zajímavým příspěvkem k historii jednotlivých obcí, oblastí, ale i rodin.

Co se týká stravy, vřele doporučuji knížku Česká strava lidová od Marie Úlehlové-Tilschové. Zabývá se jídelníčkem našich předků, jejich stravovacích zvyklostí. Zmiňuje i způsoby přípravy jídla a pomáhá pochopit, proč naši předci jedli to, co jedli, co pro ně vlastně bylo dostupné, co jen málokdy...

Citace z popisu knížky na Kosmas.cz: ...jak lid v dřívějších dobách obohacoval svou stravu divoce rostoucími plodinami, jakým způsobem se zpracovávaly obilniny a mléko, jak ovlivnil skladbu stravy příchod brambor na evropský kontinent, zmiňuje se o tradičních pokrmech v rámci církevního roku i souvisejících s různými svátky a co bylo a dosud je základem prosté české stravy.

15. 2. 2013

Cholera v Tečovicích, 1836

Při své práci se dostanu k řadě zajímavých záznamů a událostí - a říkám si, že by byla škoda toho nevyužít. Dnes jsem překládala záznamy z Tečovic na Zlínsku, konkrétně zemřelé z roku 1836. A trochu mě zarazilo, kolik jich v obci v onom roce bylo. Vše vysvětlil pohled do kolonky Příčina úmrtí - tam totiž kralovala jedna z nejzákeřnějších nemocí, jaké naši předci znali. Cholera. 

10. 2. 2013

Děti narozené v poli

Diskuse o českém porodnictví stabilně provází - mimo jiné - urban legend o dětech, které matka porodila sama v poli, zavinula a pokračovala v práci. Má to být podle všeho doklad toho, že dnešní ženy jsou slabší než jejich babičky a prababičky a potřebují u porodů víc péče.