27. 10. 2013

"Šťastná" jména

Znáte to jistě sami... od dětství toužíte pojmenovat svého syna Cyril... a pak jak na truc máte samé holky a na důchod si Cyril pojmenujete aspoň psa.
To je ta lepší varianta.
Ale pak jsou rodiny, které se na nějaké jméno prostě upnou a dávají ho pořád dokola, i když jim okolnosti naznačují, že to skutečně není nejlepší volba.

Takže tu máme rodinu Jana Pukla-Blatenského z Blatné, který si oblíbil jméno Josef.
Seznam jeho dětí je vůbec impozantní:
26. 2. 1747: Josef (dožil se 14 dní)

SOA v Třeboni, farnost Blatná, kniha 3, narození, oddaní a zemřelí 1740-1759, f 50 








30. 4. 1748: Filip Jakub (76 let)
30. 3. 1750: Václav (minimálně 45 let)
20. 2. 1751: Anna (3 měsíce)
10. 3. 1752: Josef (úmrtí nenalezeno, ale bezpochyby před narozením dalšího Josefa)

SOA v Třeboni, farnost Blatná, kniha 3, narození, oddaní a zemřelí 1740-1759, f 82










2. 2. 1754: Josef (minimálně 47 let)

SOA v Třeboni, farnost Blatná, kniha 3, narození, oddaní a zemřelí 1740-1759, f 95













10. 2. 1756: František
12. 12. 1757: Tomáš
24. 9. 1759: Antonín
Lze předpokládat, že tito tři zemřeli v dětském věku, ale až po narození sourozenců (jinak by pravděpodobně došlo k opakování jmen).
13. 11. 1761: Anna Kateřina (zemřela osmiměsíční), krátce poté zemřela i její matka.

Jan nelenil a vzal si po čtvrt roce novou manželku, která mu do dvou let porodila syna Jana (27. 10. 1764) a pro velký úspěch s tímto jménem ještě do čtyř let Jana Josefa (9. 8. 1766).
A dále:
14. 2. 1770 Alžbětu
19. 10. 1771 Marii Františku
3. 7. 1773 Karla Jana (minimálně 35 let)
11. 8. 1776 Annu (zemřela roční).
Jak vidno, ani jméno Anna nebylo nejšťastnější.
Jejich matka Alžběta zemřela 14. dubna 1805 stářím ve věku 67 let. Zajímavé je, že u jejího úmrtí je uvedeno, že ji pohřbíval její bratr, Václav Opolský, farář z Bělčic.

To v rodině Josefa Martinka v Rudě u Ždáru nad Sázavou si oblíbili jméno Františka. V tomto případě se to "vyplácelo" dvojnásob, protože novorozeně s sebou bralo do hrobu rovnou i matku.
První Josefova žena Mariana zemřela spolu s dvanáctidenní Františkou 15. 12. 1781, v pouhých 25 letech.

MZAv Brně, farnost Velké Meziříčí, kniha 16477, zemřelí 1764-1781, f 381







Josef se oženil hned v dubnu následujícího roku a pár let jim to celkem fungovalo, dokud nedostali skvělý nápad... Veronika, druhá Josefova manželka, porodila Františku 22. 3. 1793 a o 4 dny později sama zemřela. Františka ji následovala v květnu téhož roku. (25.3. jim umřela ještě sedmiletá Mariana).

MZA v Brně, farnost Ruda, kniha 16206, zemřelí 1785-1848, f 4









Už v květnu 1793 si Josef vzal Alžbětu Drápelovou (občas uváděnou jako Veverkovou). Ta mu porodila tři děti, ale než stihli další Františku, Josef v 38 letech umřel na koliku.
To by mohl být konec, ale Alžběta byla mladá, měla na krku statek, takže se vdala podruhé, za Tomáše Vokouna, a s ním si jako první dítě pořídila... Františku. Tentokrát zemřela jen ta, v roce a čtvrt.
Následovaly pravděpodobně přeživší děti, 1803 Kateřina a 1806 Jakub a pak, jako velké finále, další Františka, narozená 24. 9. 1808. Ta podle všeho v dětském věku nezemřela, ale také se mi nepodařilo najít, že by se v obci vdala. Rodina pak pravděpodobně s nástupem Josefova dědice Františka (!) musela statek čp. 35 opustit, Alžběta Vokounová zemřela na žaludeční křeče v roce 1819 na čp. 63.

Podobná, hodně specifická situace nastala v rodině Bachů z Věžníček na Benešovsku.
Tomáš Bach měl v rozmezí 20 let (1826-46) deset dětí.
V září 1846 se mu stala jistě potěšující příhoda, kdy 20. porodila jeho manželka posledního syna Antonína a přesně týden po ní, 27. 9.,  jeho první dcera Františka nemanželského syna Františka. Ten jí ale zemřel, asi proto si v lednu 1849 pořídila dalšího, opět Františka. Nikdy se nevdala a až do požehnaného věku 83 let, kdy zemřela, zvládla jméno otce dětí tajit.
Přesně o 15 let po narození prvního Františka se narodil u Bachů další: 27. 9. 1861 porodila Františčina 22letá sestra Antonie stejnojmenného syna a opět nemanželského.
Tomáš Bach musel být na dcery skutečně pyšný...
(Záznamy bohužel nedoložím, údaje jsou čerpány z indexu, matriky nejsou dosud online.)

A aby byl i nějaký pozitivní závěr, uveďme si tento nezvyklý případ.
Matěj Havlík z Prostředního Vydří měl se dvěma manželkami celkem 17 dětí.
S Annou: Ondřeje (1759), Martina (1760), Anežku (1763), Marii (1765), Johanu (1767), Rosinu (1769), Rosinu (1771), Matěje (1774) a Kateřinu (1776).
Anna v srpnu 1777 zemřela, důvod neuveden (ale mám svoje podezření...).
42letý svěží vdovec se jistě cítil velice sám, proto si v říjnu téhož roku vzal o 21 let mladší Marianu Nevrklovou.
S ní pak měl Kateřinu (1780), Marianu (1781), Alžbětu (1783), Apolenu (1786), Johanu (1787), Anežku (1790), Martina (1793) a Marianu (1796).
Jak vidíme, i zde se opakují prakticky všechna jména, příliš mnoho dětí se dospělosti nedožilo.

Ovšem to mimořádné zde je to, že - slovy Járy Cimrmana - "sousedka má dva Mirky?".
Martin Havlík, narozený roku 1760, totiž nezemřel. (Tedy nakonec ano, ale až v roce 1838)
Roku 1787 se oženil a odstěhoval i s manželkou do Zadního Vydří.
Těžko říct, zda došlo k nějaké rodinné rozepři, zda jeho otec zapomněl nebo prostě jen nedbal, když si šest let poté pořizoval Martina znovu.
Je třeba dodat, že se to jako obvykle nevyplatilo, Martin č.2 zemřel roční v prosinci 1794.

SOA v Třeboni, farnost Kostelní Vydří, kniha 1, narození 1754-1790, f 11
Křest Martina Havlíka 10. 10. 1760

SOA v Třeboni, farnost Kostelní Vydří, kniha 6, narození, oddaní a zemřelí  1790-1862, f narození 4
Křest Martina Havlíka 10. 11. 1793

Žádné komentáře:

Okomentovat