"Ruční rumpály musí být vybaveny rohatkou se západkou a brzdou. Při vytahování těžních nádob se západka smí vyjmout a brzda uvolnit teprve tehdy, když již břemeno není nad prohlubní."
MUDr. František Kožíšek, Csc.: Studna jako zdroj pitné vody. Příručka pro uživatele domovních a veřejných studní. Praha 1998.
 |
| Nic netušící alternativní matka (http:///www.nosenislaskou.cz) přehlíží studnu v osadě Mařín (http://svitavsky.denik.cz) |
Kdyby Příručka pro uživatele domovních a veřejných studní vyšla o sto šest let dříve, nebylo by o čem psát.
 |
| MZA v Brně, Dukovany 10212, f 37. |
Václav Kocanda, narozený v Dukovanech 14. září 1862 jako syn Antonína Kocandy, panského štrapicíra (čili čeledína od volů) a Terezie, dcery obecního pastýře Františka Prokeše, se kvůli práci přestěhoval na Hodonínsko. Pravděpodobně se tak stalo z podnětu příbuzných, v blízkých Lužicích patří Kocandovi ke starousedlíkům. Stal se dělníkem v hodonínském cukrovaru a v nedaleké slovenské, tehdy ovšem uherské Holíči si našel v 25 letech o tři roky starší Marii Salajovou, dělnici v hodonínské továrně na tabák.
 |
| Hodonínská továrna na tabák. http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/z-hradu-se-stala-tabakova-tovarna20120117.html |
Vzali se 11. února 1888 v Holíči.
 |
| Holíč 895, f 31. http://www.familysearch.org |
Podle údaje o narození obou jejich dětí bydleli přímo v areálu cukrovaru. Václav se jim narodil 30. srpna 1889, ale již jako půlroční zemřel.
 |
| MZA v Brně. Hodonín 5309, f 150. |
Skoro přesně o dva roky později, 5. září 1891, se narodila dcera Marie. Všimněme si, že oběma dětem šel za kmotra Jan Suchovský s manželkou Rozálií - ta byla sestrou Marie Salajové.
 |
| MZA v Brně. Hodonín 5309, f 204. |
Někdy po narození dcery se rodina přestěhovala do Rohatce na čp. 214.
 |
| Náves v Rohatci asi roku 1930, umně vypreparovaná z pohlednice. (http://www.fotohistorie.cz ) |
Zde pravděpodobně žili běžným venkovským životem, možná i nosili kroje či dítě v tehdy běžné "chůvce", Šlo o čtverec tužší látky, cca 1,5 x 1,5 metru, z každého rohu popruh. Říkalo se mu také loktuše, nebo trávnička (bývaly používány i třeba k nošení trávy nebo sena). Matka si dítě v loktuši jako kolébce přehodila přes záda a šla třeba na pole.
 |
| Rohatecký kroj kolem roku 1900 ( http://www-fotohistorie.cz ) |
A takto se vydala v prosinci 1892 Marie Kocandová s 15 měsíční dcerou přibližně 70 m daleko kolem kostela pro vodu, aby se už nikdy nevrátily domů.
 |
| MZA v Brně, Rohatec 5766, f 268 |
Jak uvádí záznam o úmrtí:
"Tato zemřela majíc své dítě v šatku na hřbětě uvazano, tahla večer o 6. hodině dne: 6/12 1892 rumpalem vodu ze studně 30m hluboké na dvoře u domu číslo: 27. v Rohatci, při tom i s dítětem do studně spadla a tím obě zahynuly."
Jako přímá příčina úmrtí se píše: Utonutí při nezaviněním a neštastnem padu do studně u domu čislo: 27. v Rohatci.
 |
| MZA v Brně, Rohatec 5766, f 269 |
Její stejnojmenná dcera má u záznamu o úmrtí další doplňující informace:
"Její matka nesla ji v šatku na hřbetě sém a tahla rumpalem vodu ze studně 30 metrů hluboké v domě číslo: 27. v Rohatci, přičemž se příliš nahnula a s dítětem do studně spadla, a obě zahynuly. "
Dítě pak zemřelo "Roztříštěním lebky a poraněním mozku padem do studně u domu číslo: 27. v Rohatci."
 |
| Tak nějak se to stalo. |
Není známo, co bylo dál s otcem již neexistující rodiny... Dokonce i dobový tisk k celé události mlčí.
Podívejme se tedy alespoň na to, jaké problémy řešili v tu dobu v Praze:
 |
| Praha je jako obvykle o krok před venkovem. (Národní listy, 18.4.1888, zdroj: http://kramerius.nkp.cz) |
Děkuji Zdeňku Glozovi za podnět a Anně Hankeové za fotku :)
Žádné komentáře:
Okomentovat