 |
| Josefína Juhasová: Děti, jak známo, vznikají, když se dva lidé mají rádi. |
Takzvaná siamská dvojčata jistě provází lidstvo už od počátku, ale setkat se s nimi v matrikách je stále záležitost velmi raritní. Než se k nim dostaneme, projdeme si trochu teorie.
Srostlá dvojčata bývají výhradně jednovaječná a vznikají při pozdním rozdělení zárodku (po 13 dnech od početí), k čemuž dojde asi u 1% jednovaječných dvojčat. Podle polohy a vzdálenosti zárodků v momentě oddělování vznikají různé
typy těchto dvojčat, pochopitelně čím dále od sebe v tuto chvíli jsou, tím menší část těla budou mít společnou a naopak tím více svých vlastních plně vyvinutých orgánů bude každý z nich mít. Nejméně častá jsou spojení v oblasti hlavy, nejčastější v oblasti hrudníku.
V dřívějších dobách lidé považovali takovéto děti za nestvůry a existovaly různé teorie o jejich vzniku - mezi odbornější částí veřejnosti se ve středověku přijímal výklad, že při početí bylo více "materiálu" než na jedno dítě, ale ne dost na dvě celě. Přesto existovaly i pověrečné výklady, např. o nečistém početí, o vlivu zla či ďábla na plod, o traumatizujícím zážitku v průběhu těhotenství.
Narozdíl od jiných vrozených a vývojových vad srostlá dvojčata relativně často přežila porod a představovala tak pro tehdejší křesťanskou společnost určité morální dilema, začínající v prvé řadě tím, zda se jedná vůbec o bytosti lidské podstaty, a tedy zda mají nárok na křest. V 17. století navíc vážně řešili otázku, jestli se takové děti nemají po porodu utrácet, aby neohrožovaly veřejnou mravnost.
V roce 1692 se v Holandsku pravděpodobně poprvé pokusili chirurgicky oddělit zemřelé (tehdy desetileté) srostlé dvojče od druhého, bohužel neúspěšně.
Nejznámnějšími srostlými dvojčaty jsou ta siamská (tedy thajská), Eng a Čeng, v překladu Levý a Pravý, narozená roku 1811. Tato dvojčata žila 63 let, měla za manželky dvě sestry a zplodila 22 potomků. Oba zemřeli v rozmezí několika hodin v roce 1874.
Pravděpodobně nejstarší zmínku o siamských dvojčatech na českém území našel Zikmund Winter:
"Na konec této stati budiž ještě zmínka učiněna o tom, že v 16. století — totiž r. 1573. — přihodil se v Rakovníce také partus monstrosus. Zapsánoť v knize pamětí : „Regina Macková porodila dvé pacholátek rameny k sobě srostlých v domu Mikuláše Křivoůstého". Tato srostlá dvojčátka rakovnická uváděna byla za velmi důležitou vzácnosť v kalendářích za mnoho let." Winter, Zmikund: Malé historie ze života staročeského / od Zikmunda Wintra. Valašské Meziříčí 1888. Str. 347.
Dodatečně mi byl věnován záznam, kde se v rodině Václava Diviše narodilo čtyřruké a čtyřnohé dítě dne 6. března
1642, velmi děkuji.
 |
Záznam obsahuje 2x totožný text:
Tři děti od gedny Matky spolu narozeneych Waclawa Diwysse z Kornicz z nich gedno mělo čtyry ruce a cztyry nohy.
SOA v Zámrsku, farnost Litomyšl, kniha 1341, oddaní a zemřelí 1625-1691, f zemřelí 5. |
Nejstarší matriční doklad, na který jsem narazila, pochází ze 20. dubna
1763.
Natum est monstrum ita dicendum ex Rosina uxore Augustini Fabri Sutorii hujatis habens duo capita, quatuor pedes, quatuor manus et unum corpus, quod ab obstetrice baptizatum fuerat utpote vivens in utero matris baptizabat antem illus sub duplici nomen utpote duos masculos Philippum et Jacobum
V neodborném překladu:
Narodila se příšera, jak říkají, z Rosiny, manželky Augustina Fabriho, zdejšího ševce, mající dvě hlavy, čtyři nohy, čtyři ruce a jedno tělo. Pokřtěna porodní bábou v děloze matky za předpokladu, že žije, stejně tak byla v očekávání chlapců dána dvě jména, Filip a Jakub.
Zdá se, že zde měl kněz jednak námitky vůči křtu bytosti, o jejíž lidskosti pochyboval, zadruhé podle formulace nejspíše zrození něčeho takového kladl za vinu především ženě, ve všech okolních záznamech se totiž u dítěte uvádí napřed otec.
Monstrum illed sepultum est Augustini Fabri Sutoris hujatis gratis. (Pohřbena příšera Augustina Fabriho, ševce, zdarma.)
Vidíte? Příšera, ne Filip a Jakub.
Další náměty mi poskytl dobový tisk, ale seznam určitě není ani trochu kompletní, některé záznamy se mi najít podařily, jiné ne, buď pro nedostupnost materiálů nebo zmatečné či nedostatečné údaje v tisku.
Na problém dostupnosti doplatila první novinová zpráva z roku
1859.
Naopak nekonkrétním, a tedy v rozumném čase nedohledatelným příkladem je druhá zpráva z roku
1865:
O deset let později, na Štědrý den roku
1875, se srostlá dvojčata narodila v rodině Laftově v Terezíně na Teplicku.
Dvojčata se narodila v půl jedenácté v noci, jedno mrtvé, druhé, křtěné porodní bábou, žilo pouhou minutu, pokud tedy můžeme věřit matričním záznamům.
 |
Zwillinge, weiblichen Geschlechts eheliche Kinder des Franz Laft Beide Zusamengewachsen, von welche das eine genothtauft wurde, das andere aber todtgeborne wurde. (Dvojčata ženského pohlaví, manželské děti Františka Lafta, obě srostlé, z nichž jedno bylo křtěno při porodu, ale druhé se narodilo mrtvé).
|
 |
Zwillingen Kinder, weiblichen Geschlechts, eheliche Töchter des Franz Laft, Bergmanns aus Theresienfeld No 3, Eines von den zusamengewachsenen Zwillingen wurde genothtauft das andere todtgeboren. (Dvě děti ženského pohlaví, manželské dcery Františka Lafta, horníka z Terezína čp. 3 Jedno ze srostlých dvojčat bylo pokřtěno v průběhu porodu, další se narodilo mrtvé.
SOA Litoměřice, farnost Bohosudov, kniha 10/24, zemřelí pro Terezín 1806-1895, f 96..
|
Matka pravděpodobně porod přežila, mezi zemřelými v následujících měsících není. Další dítě ale již neměli.
20. ledna
1878 se ve Skrýchově na Bechyňsku narodila zdaleka nejznámnější (a také nejdéle žijící) siamská dvojčata u nás, sestry Růžena a Josefa Blažkovy.
 |
| SOA v Třeboni, farnost Hodušín, kniha 7, narození 1873-1890, f 56. |
Existuje k nim spousta materiálů, jen tedy některé zajímavější odkazy.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8982315
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30032270
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8056193
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17753485
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17754068
http://www.mestobechyne.cz/cz/mesto-bechyne/z-historie/osobnosti/sestry-blazkovy/
http://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-kuryr/srostla-dvojcata-se-soudi-s-drahami-staci-jim-jeden-listek_191388.html#.Urm7KdLuKdD
http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/16705/frantisek-bocan-57-moje-pratety-byly-bohate-a-nejslavnejsi-siamska-dvojcata.html
Téhož roku se 30. září zadařilo ještě v Tišnově.
Dcery nádeníka Františka Jebáčka byly pokřtěny Františka a Marie.
V roce
1881 nacházíme další v Louňovicích u Vlašimi a v Hostouni. Ani jedny matriky ale nejsou dostupné.
Dvojčata Antonína Sekyry z Bezděkova na Klatovsku přišla na svět 26. května
1882. Jedno se narodilo už mrtvé, druhé stihla porodní bába ještě před úmrtím v nouzi pokřtít jménem Antonie po otci.
5. dubna
1883 se hodinu před půlnocí narodila v ulici U Pískovny v Ústí nad Labem mrtvá srostlá dvojčata v rodině dělníka Františka Hegenbarta. Jedno bylo děvče, u druhého prý pohlaví nebyli schopni určit, ale když se vrátíme k úvodnímu výkladu, můžeme předpokládat také dívku.
V únoru
1885 se podíváme do Opavy, pravděpodobně do židovské rodiny...
ale ani katolíci se nedali zahanbit.
Krejčí a kramář Jan Vlček s manželkou Marií se stali hrdými rodiči anatomického preparátu ženského pohlaví.
Také v roce
1888 víme o dvou porodech siamských dvojčat.
Ve Václavově u Miroslavi se jednalo dokonce o porod trojčat (a jak uvidíme, není to naposled), srostlá děvčata zemřela, chlapec porod přežil. Matrika narozených bohužel není k dispozici.
Jak můžeme číst v záznamu z matriky zemřelých,
byla mrtvolka předána muzeu ve Vídni.
Podruhé jsou zase informace v novinách pro vyhledání příliš vágní, pravděpodobně se jednalo o některou z okolních obcí.
V říjnu
1893 putoval další exponát do vídeňského muzea, tentokrát z Unkovic.
Případ z roku
1904 z Podolí u Třebechovic je nejen velice specifický, ale dokonce i doložený. Genealog jásá :)
 |
SOA v Zámrsku, evangelická farnost Klášter nad Dědinou, kniha R 12-13, narození 1891-1910, f 193.
Zdroj: familysearch.org |
V
1924 se narodila siamská dvojčata v Pacově.
V roce
1939 mj. v Litoměřicích.
Kdo by téma nepovažoval za vyčerpané, má samozřejmě pravdu a může např. na Krameriovi strávit hodiny a hodiny hledáním dalších případů, kvůli některým ale bude muset navštívit Národní knihovnu osobně.
Ze zahraničí jen s naší zemí nějak související příšery:
Například
Slovensko 1939
Obuvník Kočí ve
Vídni 1879
Nejapná porodní bába v
Chicagu 1874
Jen si říkám, jak to ty ženy zvládly porodit - dvě hlavičky najednou .. ?
OdpovědětVymazat