Stěžovav sobě manželce své

Městečko Polná leží v krásné krajině severního Jihlavska. Je známé například díky svému muzeu, ale také díky nešťastnému případu zavražděné Anežky Hrůzové a hilsneriádě. My se ale budeme věnovat případu o něco staršímu, z roku 1877. 

Polná na historické pohlednici. Zdroj: Fotohistorie.cz

Taková nepěkná, smutná věc...

Nalezenců se v českých krajích vyskytovalo vždy poměrně dost - teď nemám na mysli děti, odložené u dveří kostela nebo zámku, ale děti, které byly do českých rodin umisťovány z vídeňského nebo pražského nalezince, kam je přišly porodit často nemajetné matky. Ty v těchto ústavech děti zanechaly a děti byly následně umístěny do péče některé z ochotných rodin například v jižních Čechách nebo na Vysočině.

Potvrzen jest Gregor voják

Čím starší matriky, tím méně informací v nich nacházíme - to je poměrně obecně platné pravidlo (čest výjimkám). Občas se ale setkáme se zápisem, který překvapí i nás, protože v něm v podstatě není uvedeno naprosto nic. Tedy - pro naše předky byl jistě srozumitelnější než pro nás, oni možná aktéry znali. Pro nás je ale takový zápis jedním velkým tajemstvím.

Předmětem jest zjištění dne a roku oddavek

S tím, že v matrice ten či onen zápis někdy chybí, už se nejspíše setkal každý z nás. V minulosti se stávalo, že si kněz, který do matriky zapisoval, poznačil informace o úkonu (křtu, sňatku nebo pohřbu) na papírek, který následně ztratil - a pak došlo k tomu, že daný úkon do matriky nebyl zapsán. Většinou k nápravě už nedošlo, protože se onen zápis nepostrádal. Někdy se ale setkáme s tím, že osoba, které se zápis týkal, potřebovala vystavit křestní nebo oddací list - a problém byl na světě.

Léta páně 1661 já, kněz Václav František Hrabovský...

Někteří kněží to neměli po Třicetileté válce jednoduché. Přišli na faru - a tam nenašli nic, na co by mohli navázat. Velká část far byla ještě po polovině 17. století neobsazená, neboť nebyl dostatek katolických kněží, kteří by mohli na místa farářů nastoupit. Postupně se ale fary plnily, jen často nebylo možné zjistit nic o předchozí správě farnosti a jejího majetku. A tak byl čas tyto nedostatky napravit.

Bitva u Wagramu

Napoleonské války už v roce 1809 trápily Evropu poměrně dlouhou dobu, když došlo k jedné z rozhodujících bitev francouzsko-rakouské války. Proběhla na počátku července onoho roku na polích u Wagramu severovýchodně od Vídně a přinesla rakouskému mocnářství poměrně zásadní potupu. O této bitvě bychom ale neměli mnoho důvodů psát...

Roku 1825, když se v městě Turnově kostel Panny Marie zbořil

Matrika farnosti Bzí z let 1684-1698 obsahuje celou řadu zajímavostí, které se přímo netýkají zápisů o životních událostech našich předků. Jednou z těchto zajímavostí je i zápis, pocházející z roku 1825. Je tedy výrazně mladší než zápisy v matrice, snad tehdejší farář hledal volné místo, kam by mohl tuto poznámku zapsat - a našel ho až v této staré matrice. O co se tedy jedná?

82 let 11 měsíců 27 dní

Záznamy, na které v matrikách narážíme, jsou často velmi smutné. Jedním z takových je i záznam, týkající se úmrtí Františka Marka z Líšnice v říjnu 1930. Jak je v matrice uvedeno, spáchal František sebevraždu oběšením z pomatenosti. Co ho k tomu vedlo? Snad velké bolesti, možná stářím oslabený rozum... Bylo mu skoro 83 let.

Farnost Velký Ořechov a 1. světová válka

První světová válka, zvaná též Velká válka, poznamenala v každé vesnici osudy většího či menšího počtu lidí. Člověk má díky tomu občas možnost narazit v matrikách na záznamy týkající se buď odvedenců, nebo zemřelých v této válce. O odvedencích jsme tu už psali, konkrétně o hvožďanských rekrutech. Pojďme se teď podívat na trochu jiné záznamy - o úmrtích a útrapách spojených s tou velkou vojnou ve farnosti Velký Ořechov na přelomu Zlínska a Uherskohradišťska.

Hřbitov v Radkově

Josef Sankot, kněz, který působil ve farnostech Radkov a Telč, po sobě v historii zanechal nesmazatelnou stopu. Díky svému vzdělání a neutuchajícímu zájmu o regionální historii se zachovala celá řada jeho článků a také rukopisy věnované Telči a blízkému okolí. Nebylo to ale to jediné, co po něm zůstalo. Velmi důkladně vedl i farní záznamy, díky čemuž se nám zachoval i nákres nového radkovského hřbitova z doby jeho založení ve druhé polovině 19. století.

Od pohřbu dítěte malého...

Matriky jsou nejen zdrojem informací o křtech, sňatcích nebo úmrtích, ale často i o dalších věcech, které provázely naše předky. K úmrtím neodmyslitelně patřily pohřby - a k pohřbům vyrovnání se s knězem, kostelníkem a kostelem za poskytnuté služby. A aby bylo jasno, kolik se má platit, sepsalo v roce 1799 brněnské biskupství instrukce pro kněze v této diecézi. A protože v radkovské farnosti na Telčsku byl v té době důkladný kněz, přepsal si celou tuto instrukci do matriky zemřelých, a to včetně všech cen.

Hluchoněmý výrostek

Tohle byl prostý záznam, přímo určený k přehlédnutí... ty zajímavé bývají většinou rozsáhlé, nebo aspoň s nějakými poznámkami, podrobnostmi, prostě nějak divné. 

MZA v Brně, Ruda 16207, zemřelí 1849 - 1908,  f 59

Není nad upřímnost

U sňatku vdovců Řehoře Komárka a Justýny Hodoušové v květnu 1720 kněz neznal jména svědků (těžko říct, zda si je nezapsal, zapomněl nebo mu je vůbec neřekli) - to okomentoval nejprve latinsky věcně ignorant eorum nomina, ale poté i česky, krásnou upřímnou poznámkou

Seskočil z jedoucího rychlíku na koleje

Kněz, který byl v období 1. světové války zapisovatelem do matrik farnosti Velký Ořechov na Uherskohradišťku, musel být velmi pečlivým člověkem. Nejen že v matrice narozených najdeme zmínky o sňatcích snad všech, kdo v tomto období uzavřeli manželství, ale jsou zde zmíněna i úmrtí zde narozených osob. U řady z nich přitom nenajdeme zmíněné jen datum smrti, ale také to, jak k úmrtí došlo.

...navrátil se dne 12. listopadu 1871 do lůna církve...

Občas stojí za to dolistovat v matrice až na její úplný konec - bývají tam celkem zajímavé dokumenty, někdy vložené vystavené křestní listy, nejrůznější dopisy, které přišly na faru, a další záležitosti. A na jednu takovou věc se mi povedlo narazit v matrice farnosti Slavičín, když jsem koukala po emigrantech do USA. 

V matrice číslo 4595, která byla vedena pro obec Nevšová, se na snímku 152 nachází následující zápis:

Tedy: Conversiones

Josef Šímek, čeledín v Nevšové, manželský syn Jana Šímka, rolníka z Drnovic, a jeho manželky Anny, dcery + Adama Bábičky, pasekáře z Pozděchova /:rodičů obou vyznání evangelicko-ausburského:/ narozený dne 2. dubna r. 1844 v Drnovicích pod číslem 39 a pokřtěný dne 3. dubna 1844 od Adama Zsambokretého, pastora A. C. v Jasené, navrátil se dne 12. listopadu 1871 do lůna církve ř. katolické, složiv téhož dne vyznání víry katolické u přítomknosti v. p. Karla Tilla, faráře v Slavičíně, a dvou svědků: Františka Sturma, čtvrtláníka z Nevšové, a Josefa Žáka, čtvrtláníka z Nevšové. Karel Till, farář. 

Důvod tohoto přestupu se povede najít poměrně rychle - Josef se totiž 27. listopadu 1871 oženil v Nevšové s Juditou, dcerou Josefa Sturma, tamního výminkáře. Přestupy ke katolické církvi "z rozumu" (zpravidla kvůli majetku, postavení nebo prostě "jen" z lásky) byly nejčastějšími důvody pro přestup, jinak k nim docházelo spíše výjimečně. 

Častěji docházelo k situaci, kdy evangelík zůstal evangelíkem, ale všechny děti byly ve smíšeném manželství pokřtěny v katolické církvi. Takový případ mám i ve své rodině, kdy Josef Čudlý, evangelík helvétského vyznání, ženatý s katoličkou Marií Maškovou, zůstal věrný helvétské církvi, všechny jeho děti ale byly pokřtěny jako katolíci.

Ze života kléru

Díky nejrůznějším lístkům a poznámkám v matrikách se nám zachovaly i informace, které by jinak zůstaly dnešnímu oku skryty. Tak jsem v dolnocerekevské matrice na úplném konci objevila tenhle lístek. A poznámka vlevo dole dodává náhledu na život kléru nový rozměr. Pročpak asi pastor "Opatákům" nevoněl? A kdo vůbec Opatáci byli? Otázky, otázky, otázky... Snad na ně časem najdeme i nějaké ty odpovědi.

Ježci

Pokud pojedeme od Frýdlantu v Čechách směrem na nedaleké Kunratice, po levé straně cesty najdeme památník incidentu, který se odehrál za napoleonských válek. 

Renovovaný památník, původně z roku 1913 (2013).
Zdroj: frydlantsko.estranky.cz

Jak jsem hledala správné datum narození Václava Brožíka

Když jsem dnes hledala nějakou vhodnou osobnost, jejíž záznam narození bych mohla dát na firemní Facebookové stránky, narazila jsem na Václava Brožíka, narozeného 5.3.1851 v Hamru u Třemošné v okrese Plzeň-sever. Zajásala jsem - mezi ostatními pro mě ne až tak známými jmény konečně někdo, ke komu si vybavím jeho dílo. Otevřela jsem si tedy stránky plzeňského archivu PortaFontium.eu, vyhledala jsem si matriky pro Třemošnou, nalistovala správnou stránku v matrice farnosti Ledce č. 19 (narození, oddaní, zemřelí 1826-1881), zajásala podruhé, protože tam Václav Brožík opravdu byl - a pak se ozvalo jen "ale né".

Vše leželo na ní

Ne, tento střípek není o tom, že by nějakou dívku či ženu zavalila skála nebo něco podobného. I když věřím, že to, co jí bylo naloženo, by se za zával dalo považovat. Tento "příběh" se týká 27leté Marie Bolkové z Božetic na Písecku. Podkladem pro něj se stala opět sepekovská matrika, ze které zde už jeden příběh máme - příběh vojína Františka Janouška.

Rudolf Burkert, první československý medailista na ZOH

To si takhle přečtu článek na Novinky.cz, který se týká osobnosti prvního československého zimně olympijského medailisty, sudetského Němce Rudolfa Burkerta. Svou bronzovou olympijskou medaili ve skoku na lyžích získat v roce 1928 - a tady moje genealogické oko zbystřilo. 1928? To mu mohlo být tak kolem dvaceti, že? Takže čistě teoreticky by matrika, zachycující jeho narození mohla být už v archivu, že? A tak tu máte názornou ukázku toho, jak také může probíhat pátrání po člověku, narozeném na počátku 20. století.

 Rudolf Burkert. Zdroj: Wikipedia.org

František Janoušek, bývalý vojín

První světová válka řádně zamíchala osudy řady našich předků - někteří v ní zahynuli, jiní si prošli válečnými hrůzami a následně návratem do běžného života. Někdo tento návrat zvládl, jiný zemřel těsně po příchodu domů.

Usnul v Pánu náhlou smrtí zachvácený

Jednou se s ní seznámíme všichni.
Zdroj: Plicka, Karel + Volf, Fr.: Veselá kopa. Praha 1956.
Ilustrovala Milada Marešová.

Ač je smrt chudého domkáře genealogickou "banalitou", pro dotčenou rodinu to vždy byla pohroma. V běžných matričních kolonkách se celá událost odosobňuje, ale občas se kněz dá unést a umožní nám nahlédnout, jak to tehdy bylo....

Nežije s mužem...

Říká se, že kukaččích dětí, tedy dětí splozených s jiným mužem, než je manžel jejich matky, je až jedna třetina ze všech dětí narozených v manželství. Můžeme se jen domnívat, zda stejný poměr platil i v minulosti, protože se jen málokdy dozvíme o tom, že to které dítě se sice narodilo v manželství, ale jeho otcem byl ve skutečnosti někdo jiný. 

Kronika obce Hosterschlag

K pátrání po předcích patří nejen matriky, ale i další zdroje, například obecní kroniky. Dnes jsem jen tak ze zvědavosti zabrouzdala do systému třeboňského archivu, abych se podívala, které obce na Jindřichohradecku, odkud také pocházeli moji vlastní předci, mají kroniku naskenovou. A tak jsem narazila na kroniku obce Člunek (německy Hosterschalg) z let 1945 až 1989.

Epidemie na Suchově: Cholera v roce 1866

Suchov je asi Gehenniným nejoblíbenějším místem, protože odtamtud pochází spousta jejích předků. A protože ona má ráda Suchov a já mám ráda epidemie, posílala mi odkazy na různé "nájezdy" nakažlivých chorob, které decimovaly její předky. A tak postupně nejspíše vznikne série článků s názvem "Epidemie na Suchově". 

PF 2014

V novém roce přejeme co nejvíce rodopisných objevů, které zpestří vaši rodinnou historii - nezapomínejte, že ty černé ovce rodiny jsou mnohem zajímavější než ty bílé.