K pátrání po předcích patří nejen matriky, ale i další zdroje, například obecní kroniky. Dnes jsem jen tak ze zvědavosti zabrouzdala do systému třeboňského archivu, abych se podívala, které obce na Jindřichohradecku, odkud také pocházeli moji vlastní předci, mají kroniku naskenovou. A tak jsem narazila na kroniku obce Člunek (německy Hosterschalg) z let 1945 až 1989.
Neodolala jsem, kroniku jsem otevřela, protože jsem byla zvědavá, zda tam bude něco uvedeno o čluneckých Němcích a jejich odsunu. Nebylo jich ve vsi právě málo, ostatně název Hosterschlag napovídá, že se jednalo o obec v oblasti německého osídlení. V roce 1930 zde žilo zhruba 450 obyvatel, z toho pouze 40 Čechů (ještě o dvacet let dříve bylo Čechů pouze 10, za První republiky ale docházelo k příchodu českých úředníků, učitelů apod. do plně německých obcí).
Hosterschlag na pohledu z 1. poloviny 20. století
Kronika nezklamala... První záznamy byly psány čluneckým učitelem Mrázem až v roce 1949, takže se nejednalo o výpověď pamětníka, čerpal ale z povídání českých čluneckých novousedlíků. Dejme mu tedy slovo.
Podle výpovědi svědků z řad nových českých osídlenců děla se výměna zarytých čluneckých Němců za novou českou krev následovně: Již několik dní před naprostým zhroucením fašistické vojenské mašinerie a fašismu sama, vyvěsili obyvatelé obce Hosterschlagu - Člunku bílé prapory (jistě si je včas připravili, poněvadž dobře věděli, že to jejich führer prohraje, ale přesto byli pevně oddáni Třetí říši) na znamení vzdání se. Domnívali se, že se bude opakovati r. 1918 a proto také v obci utvořili národní výbor. (Jaká to ironie: Němci a revoluční národní výbor).
Dne 9. května 1945 projeli obcí první motorisované oddíly Rudé armády. Bylo to v dopoledních hodinách. Dne 10. května přijel do obce oddíl partyzánů škpt. Exnara. Druhý den nato bylo několik rodin nejzuřivějších Němců vystěhováno za hranice republiky. Okresní národní výbor v Jindřichově Hradci pověřil p. Josefa Strachotu ze Suchdola novým osídlením obce. Tento pak na schůzích v okolních obcích Kunžaku (Mosty, Zvůle, Suchdol) získával nové české poctivé občany, kteří by se ochotně ujali vysídlených hospodářských usedlostí.
Jakmile byl Člunek osídlen zčásti českým obyvatelstvem, byl připraven další transport Němců k odsunu. Poslední transport Němců byl odsunut 2. září 1945. Němci v počtu 37 osob se přihlásili k odsunu dobrovolně. Hlavní osídlení obce probíhalo od června do července 1945. Novými českými občany byli lidé, kteří se přistěhovali z obcí Mosty, Suchdol, tedy téměř z jednoho kraje.
Tito šli osídliti pohraničí s úmyslem býti dobrými hospodáři na usedlostech a živnostech Němci opuštěných. Nenašli se tu tak zvaní "zlatokopové", kteří vyplenili stavení a s napěchovanými zavazadly se vraceli tam, odkud přišli. Noví člunečtí občané se pustili s velikým pracovním elánem do budování evakuovaného pohraničí, aby svýma rukama dokončili všechny zemědělské práce tak, jako v roce normálního pokojného vývoje událostí.
Zní to skoro idylicky, že? Zajímalo by mě, co by tomuto popisu událostí říkali pamětníci z řad německých občanů... Povedlo se mi najít krátkou zmínku o tom, že příslušníky Revolučních gard byli v květnu 1945 zastřeleni dva místní sedláci a dva vojáci Wehrmachtu a že ke 30. květnu musela obec opustit většina zde žijících Němců. Pokud bereme čísla o počtu obyvatel z roku 1930, pak bylo vysídleno k 30.5.1945 zhruba 350 osob, které odešly přes hranice do nedalekého Rakouska.
Německá Wikipedia uvádí pět obětí (dva zajatce a tři další osoby), přičemž 25 Němcům (5 rodinám), zbývajícím ve vsi po první vlně odsunu, byl bez náhrady zabaven veškerý majetek a podle Benešových dekretů pak bylo všech pět rodin vystěhováno do Německa.
Žádné komentáře:
Okomentovat