Když jsem dnes hledala nějakou vhodnou osobnost, jejíž záznam narození bych mohla dát na firemní Facebookové stránky, narazila jsem na Václava Brožíka, narozeného 5.3.1851 v Hamru u Třemošné v okrese Plzeň-sever. Zajásala jsem - mezi ostatními pro mě ne až tak známými jmény konečně někdo, ke komu si vybavím jeho dílo. Otevřela jsem si tedy stránky plzeňského archivu PortaFontium.eu, vyhledala jsem si matriky pro Třemošnou, nalistovala správnou stránku v matrice farnosti Ledce č. 19 (narození, oddaní, zemřelí 1826-1881), zajásala podruhé, protože tam Václav Brožík opravdu byl - a pak se ozvalo jen "ale né".
Václav Brožík. Zdroj: WikiMedia.org
Podívala jsem se totiž na datum. 1851 - sedí. Březen - sedí. 5. - nesedí. Václav Brožík se totiž dle matriky nenarodil 5.3.1851, ale "až" 6.3. toho roku. Přitom datum 5. března uváděly snad všechny zdroje, které se mi povedlo dohledat - Ottovým slovníkem naučným počínaje a Wikipedií konče.
Informace o Václavu Brožíkovi z Ottova slovníku naučného, str. 778.
Stejnou informaci obsahuje i Almanach České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění - opět všude uvedeno 5. března 1851.
Začala jsem tedy pátrat po dalších zdrojích - někde se datum 5.3. přece vzít muselo. Povedlo se mi najít článek ve Zpravodaji kroužku přátel rodopisu a heraldiky při Městském archivu v Plzni, kde je uvedeno následující: "Někdy v roce 1850 nebo 1851
naskytlo se Martinovi výhodné místo na hamru u Třemošné. Tehdy se mu
narodil synek Václav. Na ledecké faře byl zapsán do matriky k 5. březnu
1851 "na popeleční středu", jak si poznamenala matka do modlitební
knížky."
Ovšem z matriky vím, že nebyl zapsán k 5. březnu, jak uvádí Václav Čtrnáct ve svém článku, ale o den později. Kdyby k podobné situaci došlo o 50 let dříve, asi by mě to nepřekvapilo, ale v polovině 19. století nejsou chyby v matrikách zase tak časté. Pokud byl Václav přinesen ke křtu a pokřtěn 7. března, pravděpodobně se farář zeptal "a kdy se dítě narodilo?" - porodní bába, která u křtu zastupovala matku, neměla důvod odpovídat jinak než podle skutečnosti, tedy "včera".
Část záznamu o narození Václava Brožíka.
Nebo na popeleční středu, která v roce 1851 skutečně připadala na 5.3., začala matka rodit, porodila ovšem až nad ránem druhého dne? Pak by byl podobný omyl pochopitelný. Nebo si matka poznámku o narození dítěte udělala až zpětně, po několika týdnech, měsících či letech - pak by bylo pochopitelné, že si pamatovala popeleční středu, významný církevní svátek, jako záchytný bod, ke kterému vztahovala narození dítěte. Omyl pak byl na světě - a traduje se do dnešních dnů.
Dnes už bohužel nezjistíme, které datum je to správné, osobně se tedy přikláním k zachování data z primárního zdroje, jímž je matrika narozených. :)
Zdroje:
Čtrnáct, Václav: Jak vznikala rodová jména (Několik poznámek k rodokmenu malíře V. Brožíka), in: Zpravodaj kroužku přátel rodopisu a heraldiky při městském archivu v Plzni, ročník I, 1969, číslo 1-2, str. 26-29.
Čtrnáct, Václav: Jak vznikala rodová jména (Několik poznámek k rodokmenu malíře V. Brožíka), in: Zpravodaj kroužku přátel rodopisu a heraldiky při městském archivu v Plzni, ročník I, 1969, číslo 1-2, str. 26-29.
kol. autorů: Ottův slovník naučný, čtvrtý díl - Bianchi-Giovani - Bžunda, Praha 1891.
Státní oblastní archiv v Plzni, sbírka matrik, římskokatolický farní úřad Ledce, kniha č. 19, fol. 158.
Státní oblastní archiv v Plzni, sbírka matrik, římskokatolický farní úřad Ledce, kniha č. 19, fol. 158.
Tohle mě fakt baví číst, ale hledat bych to nechtěla :-)
OdpovědětVymazatNáhodou, to hledání je na tom to nejzábavnější. :)
Vymazat