4. 6. 2014

Hluchoněmý výrostek


Tohle byl prostý záznam, přímo určený k přehlédnutí... ty zajímavé bývají většinou rozsáhlé, nebo aspoň s nějakými poznámkami, podrobnostmi, prostě nějak divné. 

MZA v Brně, Ruda 16207, zemřelí 1849 - 1908,  f 59
František se narodil v  říjnu 1848 jako syn Petra a Františky Drápelových v Rudě u Osové Bitýšky. Trochu zarážející byla jména, resp. jméno jeho dědečků - Jakub Drápela. Byli skutečně dva a Františkovi rodiče dokonce ani neměli dispens, který by je vyvazoval z příbuzenské překážky uzavření sňatku. Babičky se jmenovaly Josefa Pelánková a Pavlína Sedláková. 

Už záznam o úmrtí naznačuje, že František nejspíš nebyl zrovna žádoucí partie, když zůstal i ve 44 letech svobodný. Jak brzy uvidíme, trávil hodně času v místním hostinci, který se nachází od roku 1735 stále na stejném místě.

Hostinec u Malců v Rudě.
Zdroj: maps.google.com
Ruda nebyla přečíslovaná, proto je možné na indikační skice identifikovat domy podle dnešní polohy docela lehce (a stejně tak i naopak). František bydlel v době smrti na čp. 60, které se nachází na úplně opačném konci obce než jeho oblíbená hospoda. 

Dům čp. 60 leží na parcele č. 36 zcela vlevo.
Hostinec naopak najdeme pod č. 1 v pravém horním rohu.
Císařský povinný otisk stabilního katastru (1823-1846)
Zdroj: archivnimapy.cuzk.cz
11. dubna 1892 František Drápela na cestu k domovu vyrazil, ale došel sotva k plotu hostince. Pravda, mohlo to být i tím, že po výplatě a ještě o Velikonocích oslavoval opravdu vydatně, nicméně když ho ráno našli, bylo jasné, že tentokrát už mu pomoci nebude.

Autor: Josefína Juhasová
O co prostší byl záznam v matrice, o to hovornější byly tehdejší noviny:

Národní politika, 15.4.1892, ranní vydání, s. 4.
Jakub Krejčí se bohužel nachází mimo matriky, které by mi byly momentálně k ruce, narodil se v roce 1876, pokud počítám dobře. Není ani možné odhadnout, kde v obci bydlel či kdo byli jeho rodiče, rodin Krejčích bylo v obcí vícero. Nakonec ale na věci samé to nic nemění.

O události se psalo ještě o den později.

Národní politika, 16.4.1892, ranní vydání, s. 4.
Soudy tehdy fungovaly skutečně rychle, už o měsíc později byl Jakub Krejčí odsouzen, ovšem i na 16letého postiženého výrostka k trestu neuvěřitelně nízkému.

Národní listy, 24.5.1892, odpolední vydání, s. 3.
Jak Jakub Krejčí skončil, nevíme, v matrice zemřelých obce Ruda do roku 1908 uveden není.







5 komentářů:

  1. A máte tam pěkného pejska... fifiiik.gif...Hacker nebo úmysl...

    OdpovědětVymazat
  2. No, pokud se hluchoněmý opíjel do němoty, jsou dvě varianty... buď byl neustále opilý a proto nemluvil nebo už do němoty moc nepotřeboval :D .... ten novinový článek je boží :D

    OdpovědětVymazat