Ohněm, provazem, arsenem

Jak se pozná, že člověk už je genealogií zaháčkovaný? Přečte si článek v časopise nebo na zpravodajském portálu - a začne pátrat po tom, kdy a kde se dotčená osoba narodila, co všechno se psalo v dobových novinách. Dnešní ráno bylo jedním z takových dnů - ve svátky očividně vycházejí na zpravodajských portálech i články o "neaktuálním" dění, a tak se na webu časopisu Echo objevil článek o ženách, které byly odsouzeny k smrti, ale dostaly milost od prezidenta Masaryka.

Jednou z těchto žen byla i (zřejmě) trojnásobná vražednice Anežka Bitnerová. Z novinových článků o ní člověk mnoho nezjistí - narodila se snad v roce 1898 jako nemanželská, v roce 1914 se provdala za Josefa Bit(t)nera z Plasnice nedaleko Deštného v Orlických Horách. A historie jejich manželství nebyla příliš veselá. Bitner byl o 35 (některé zdroje uvádějí 45) let starší než Anežka, která mužskou společnost vyhledávala už před sňatkem. Na staršího muže padla volba údajně i proto, že Anežka předpokládala, že bude brzy dědit...

Další, často velmi pikantní detaily, přinášel dobový tisk, ať už Národní politika, Národní listy nebo Lidové noviny, případně i další periodika. Dovídáme se z nich o dlouhé řadě milenců Bitnerové, a to včetně otce a syna Lichých, kdy otec byl na popud Bitnerové také nakonec zavražděn. Posledním zavražděným pak byl Antonín Mach, který uhořel v dubnu 1927 v Křovicích.

Jedná se bohužel o období, které ještě není příliš pokryto matrikami v archivech, takže si musíme vystačit s dokumenty z novin. Ovšem brzy má vyjít knížka Masarykovy vražednice od historika Iva Pejčocha, kde se snad dozvíme více.

Národní listy, 1.10.1930, str. 2. Zdroj: Kramerius NKP

Článků na toto téma se dá najít celá řada, vybrala jsem několik z nich - jak je patrno, postupně se vynořovaly nové a nové informace, které Anežce (a jejím pomocníkům) přitěžovaly.

Národní listy, 7. ledna 1930, str. 2. Zdroj: Kramerius NKP

Nejrozsáhlejší reportáž pak přinesly na straně 6 v rubrice Soudní síň Lidové noviny dne 1. října 1930. V tomto článků je podrobností opravdu mnoho... A stojí za pročtení. 

Zdroj: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny
Originální velikost (ke stažení)

Bitnerová, zvaná též Démon z Dobrušských hor, byla nakonec odsouzena k trestu smrti provazem, její společníci pak na 4 až 15 let těžkého žaláře - nejdelší trest z nich dostal Anežčin milenec a otec jejích dětí Bohumil Lichý. 

Národní listy, 2.10.1930 - příloha Národ, str. 1. 

Prezident Masaryk ale v listopadu 1932 udělil Anežce Bit(t)nerové milost a trest smrti byl změněn na doživotí. Snad se v Pejčochově knížce dočteme, jak to nakonec s Anežkou dopadlo a kdy zemřela...

 Lidové noviny, 30.11.1932, str. 3. Zdroj: Digitální knihovna Moravské zemské knihovny

: