Seriál, který zveřejnuji na firemním Facebooku, jsem se rozhodla zveřejnit i tady na blogu...
(26.11.2017) Zima se blíží, a tak bude víc času na pátrání po předcích. A pro ty,
kteří pátrají nebo chtějí pátrat sami, jsem se rozhodla dát dohromady
návod na to, jak vlastně pátrat. Bude se jednat o sérii příspěvků - a
tady je první díl. :)
Úplně prvním krokem, který je potřeba při pátrání po předcích udělat,
je sesbírat informace o rodině. Tady vždy závisí na tom, kolik dokumentů
máte v rodině k dispozici a zda ještě žije někdo, kdo vám může o rodině
vyprávět. Proto často platí - začít v nižším věku se vyplatí (tedy nečekejte na důchod, to už se nejspíš nebudete mít koho zeptat.
Mezi dokumenty, zachované v rodině, patří rodné, oddací a úmrtí listy,
svatební a úmrtní oznámení, vysvědčení, pracovní dokumenty, domovské
listy, výuční listy, vojenské nebo pracovní knížky, prostě cokoli z
historie. Někde se dochovala celá sada protektorátních rodných listů,
prokazujících nežidovský původ - to je hotový poklad. Mezi rodinné
dokumenty patří i fotografie - pokud je někdo, kdo vám může říct, kdo na
starých fotografiích je, resp. víte, kdo jsou osoby na fotkách, popište
fotky zezadu obyčejnou tužkou, ideálně jméno, příjmení, datum a místo
narození, případně vztahy v rodině. Popisek "Teta Máňa" za sto let
nejspíš nikomu nic neřekne. :)
Informace, které se vám povede sesbírat z těchto dokumentů, případně z
vaší vlastní paměti, si na počítači sestavte do rodokmenu v některém z
programů na tvorbu rodokmenu. Osobně používám Family Tree Builder od
MyHeritage - offline verzi bez propojení s webovými stránkami (za které
je potřeba od 250 osob platit).
Pokud se můžete zeptat
příbuzných a známých, ptejte se na všechno, co vás jen napadne. Přijďte
už vybavení základním rodokmenem, kam si budete moci dopisovat další
osoby a informace. Osobně doporučuji nemít rodokmen v ten moment v
počítači, ale vytištěný na papíře - jsou tam podstatně lépe vidět
vztahy, může dopisovat i ten, s kým si povídáte a tak dále. A může lépe
opravit případné chyby, které už v rodokmenu máte.
Jedna
důležitá věc - povídání je dobré si nahrávat a posléze přepsat do
počítače. Nikdy nevíte, kterou informaci si zapomenete zapsat, málokdo
stíhá zapisovat tak rychle, jak "zpovídaný" povídá. :)
Tak, první kroky máte za sebou (byť tohle je jen krátký "výcuc" z toho,
co všechno je možné od rodiny zjistit) - a příští příspěvek bude o tom,
jak postupovat dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat